Ten chlap má koňskou náturu

Pacifik

1:JednBmou na cestě prokletý mně jG#ak v minulým století
zF#astavil tam Fmuprostřed všech hrBmůz
koňmi taženCý rFachotivý vBmůz,
kočí měl klobouk do týla, byl stG#rnulý jak mohyla
a nF#a kozlík mě k sFmobě klidně zvBmal,
měl zlC#očinecký Cobočí, jen pD#mohlédnout mi dBmo očí
jF#ako by se znenadání bFálG#.
R:Ten chlC#map má koňskou náturu, dál dErkotAá náš vEůz,
je nDebe plný pAurpuru a kEola hrAají blEues,
má vC#me znamení podkovu a trEochu dArsnej stEyl,
bDuďto mu oči vC#myklovu, nebo chtCěla bych, aby se mnou žF#il,
aby se mnou žBmil.
2:Ve městě když mi sbohem dal, na voze rakev urovnal
a mně přestalo strachy srdce bít,
kopyta koní slyším ještě znít,
pak půlnoc věže odbily a ticho bylo za chvíli
černej kocour přeběh' náměstí,
ať byl to třeba ďábel sám, já účty s ním si vyrovnám
a počkám znovu na tom rozcestí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:19:56.039+00:00
Výsledky hledání: